Představme si obyčejnou světelnou diodu, která nám značí
nějaký signál. Co nám značí? Je to tlukot našeho srdce? Je to pravidelný
interval, ve kterém se náš život odvíjí? Je to sled všech našich vzestupů a
pádů? Je to metaforické vyjádření zrození a ztráty našeho života?
Kolik obyčejných znaků v jedné prosté diodě.
Spousta skutečností je předvídatelných, nikoli však očekávaných. Co tím chci říct. Předpokládáme, že bude blikat, že se bude rozsvěcovat a zase zhasínat ve stejném intervalu, že bude blikat, dokud bude mít energii.
Všechny tyto fakty předpokládáme a bereme je téměř jako samozřejmost. Dostávám se tedy k druhé části věty, že neočekáváme, že by se mohlo něco změnit. Že by neblikala, a k tomu ne v pravidelném intervalu, a dokonce ani ne, že by její světýlko mohlo na vždy zhasnout, i když bude mít energii.
Obyčejný člověk se nad takovými věcmi nepozastavuje, dokud mu někdo nebo něco neukáže, jak jednoduché je o ně přijít. Není to předzvěst k tomu, abychom žili neopatrný a hazardní život. Ale abychom žili plnohodnotně. Radovali se z opravdu obyčejných věcí.
Stejně jako dioda, která neplní svoji funkci, kterou má, nefunguje. Všechno, co je kolem nás, nás tvoří a pokud zapomeneme na nejdůležitější, ale zároveň nejobyčejnější části, nebudeme skutečně žít.
Zamysleli jste se někdy skutečně nad svým životem? Někteří lidé říkají, že nejsou s něčím ve svém životě spokojení. Já se ptám proč. Nemáte práci? Nemáte přátele? Nemáte rodinu? Nebo jsou to o něco málo jednodušší věci, jakože se sebou nejste spokojeni?
Změňte to. Nebo se o změnu alespoň pokuste. Ale sebe, ne svého okolí. Není to jednoduchý ani krátkodobý proces. Ale najděte si způsob, jak se naučit všímat si a vážit si. Najednou třeba zjistíte, že lpíte na věcech, které ve skutečnosti ani nepotřebujete.
Je třeba žít skromně, i když jste milionáři.
A tolik k životu naprosto obyčejné diody.
Kolik obyčejných znaků v jedné prosté diodě.
Spousta skutečností je předvídatelných, nikoli však očekávaných. Co tím chci říct. Předpokládáme, že bude blikat, že se bude rozsvěcovat a zase zhasínat ve stejném intervalu, že bude blikat, dokud bude mít energii.
Všechny tyto fakty předpokládáme a bereme je téměř jako samozřejmost. Dostávám se tedy k druhé části věty, že neočekáváme, že by se mohlo něco změnit. Že by neblikala, a k tomu ne v pravidelném intervalu, a dokonce ani ne, že by její světýlko mohlo na vždy zhasnout, i když bude mít energii.
Obyčejný člověk se nad takovými věcmi nepozastavuje, dokud mu někdo nebo něco neukáže, jak jednoduché je o ně přijít. Není to předzvěst k tomu, abychom žili neopatrný a hazardní život. Ale abychom žili plnohodnotně. Radovali se z opravdu obyčejných věcí.
Stejně jako dioda, která neplní svoji funkci, kterou má, nefunguje. Všechno, co je kolem nás, nás tvoří a pokud zapomeneme na nejdůležitější, ale zároveň nejobyčejnější části, nebudeme skutečně žít.
Zamysleli jste se někdy skutečně nad svým životem? Někteří lidé říkají, že nejsou s něčím ve svém životě spokojení. Já se ptám proč. Nemáte práci? Nemáte přátele? Nemáte rodinu? Nebo jsou to o něco málo jednodušší věci, jakože se sebou nejste spokojeni?
Změňte to. Nebo se o změnu alespoň pokuste. Ale sebe, ne svého okolí. Není to jednoduchý ani krátkodobý proces. Ale najděte si způsob, jak se naučit všímat si a vážit si. Najednou třeba zjistíte, že lpíte na věcech, které ve skutečnosti ani nepotřebujete.
Je třeba žít skromně, i když jste milionáři.
A tolik k životu naprosto obyčejné diody.
- - -
0 komentářů:
Okomentovat